Rozchod

Když už dva nejsou jedno tělo,

je tabu co tenkrát se smělo.

Když dva už nejsou jedna duše,

pak vše zní už jen suše.

Už názory se neshodují,

ani sliby se neslibují.

Už jdeme si životem dál,

už jdeme si každý sám.

To bylo plánů a snů společných,

teď zdají se všechny zbytečný.

Teď pravdy jsou najednou dvě,

teď oba si hájí to své.

Nikdo z nich nechce ustoupit,

chtěj každý do jiného vlaku nastoupit.

Už dělí si svoje věci,

není jim vůbec do řeči.

Teď každá rada je drahá .

Proč vlastně měla jsem tě jen ráda?

Vztek, slzy a pláč,

ach Bože ptám se Tě  ZAČ !!