Super jízda trolejbusem

Byla sobota dopoledne, v televizi běžela myslím Pionýrská vlaštovka, když na mě volala máma z kuchyně :" potřebuju abys mi dojela do města nakoupit, a pospěš si, mají jen do dvanácti ".

Celá nakřivo jsem se šla oblíct, vzala do kapsy igelitku ( přece nepůjdu s tou hnusnou hadrovou taškou ), peníze a lístek s napsaným nákupem a vyrazila na trolejbusovou zastávku, ještě že byla hned za domem. Vůbec se mi nikam nechtělo, radši bych se koukala na televizi... V pomalu jediném obchodě ve městě, který měl otevřeno v sobotu bylo pěkně narváno. Nesnáším čekat ve frontě.

Takže " malý " nákup jsem napěchovala do dvou igelitek, a pomalu jsem se šourala na zastávku. Byla mi zima, trolejbus přijel za deset minut, mě se to zdálo jako věčnost, zmrzlá, naštvaná na celej svět, všichni se válej u televize a ...........

Konečně nastupuju do trolejbusu, a šinu si to doprostřed, kde jsou sedačky po jednom, hmmm obsazeno. Takže si vyberu místo k stání, do jedné ruky přehodím igelitky s nákupem, a druhou se držím tyče. Na sedačce sedí postarší muž a pořád se na mě dívá. Když trolejbus staví na zastávkách, vždycky to se mnou cukne, tyče se džím jako klíště, spadnout tady před lidma,  nechci domyslet ten trapas. Ten chlápek na mě pořád civí, každou zastávku je v obličeji červenější. Noooo, ještě aby mě sledoval nějakej úchyl, fakt pěkná vyhlídka, doufám že trolejbus staví na konečný, jen přeběhnu silnici a pelášit rovnou domů.

Asi čtvrtou zastávku mi ten pán povídá : " já už budu vystupovat ", koukám na něj nechápavě a krčím ramenem, že je mi to jedno. Je fakt divnej...

A pak se to stalo !!

Ten chlap vystoupil i s tou tyčí !!!!!!!!!! Civím na něj, pak na tyč, kouknu o sedačku vedle, ahaaaaaaaa, konečně mi to došlo !!

Ten " úchyl´" vezl nějakou garnýž, a já si myslela že je to tyč pro cestující !!! Začala jsem se smát na celé kolo jako blázen, lidi se otáčeli, raději jsem vystoupila a smála se celou cestu domů. Teda, to byl zážitek, lepší než čučet na bednu :-).